Jedinečné hudební projekty a koncertní programy špičkových interpretů.
Piazzolla – Café 1930
Projekt Piazzolla: Café 1930 je postaven na hudbě Ástora Piazzolly, jednoho z nejvýraznějších autorů argentinského tanga. Daniel Matejča s Martinem Šulcem v něm vytvářejí zvukový svět plný kontrastů od jemných, intimních poloh až po téměř orchestrální plnost.
housle & akordeon · 65 minut
Piazzolla: Café 1930
ÚČINKUJÍ
Daniel Matejča – housle
Martin Šulc – akordeon
Projekt Piazzolla: Café 1930 je postaven na hudbě Ástora Piazzolly, jednoho z nejvýraznějších autorů argentinského tanga. Daniel Matejča s Martinem Šulcem v něm vytvářejí zvukový svět plný kontrastů od jemných, intimních poloh až po téměř orchestrální plnost.
Jejich interpretaci charakterizuje nejen dokonalá souhra, ale i výrazná míra svobody a osobitosti. „Piazzollova hudba je natolik přímočará, že vybízí k okamžitému, upřímnému vyjádření,” říká Matejča. Pro něj samotného má Piazzollova hudba i osobní rozměr. „Možná právě proto pro mě má zvláštní cenu, že jsem jí teď mohl dát vlastní hlas,” dodává k vlastním interpretačním východiskům.
A Martin Šulc dodává: „Všechny skladby na tomto albu se staly mou srdeční záležitostí. Každá z nich vypráví jiný, velice intimní příběh o radosti, naději, představách a zklamání, a často obsahují až velice důvěrnou autorovu zpověď. Moc dobře si vybavuji mou inspiraci při nacvičování zejména pomalých částí, jak v Muerte del Ángel, Ressurección del Angel, tak Café 1930, či Nightclub 1960. Při interpretaci těchto částí jsem pracoval s tím, co jsem zrovna v ten moment v osobním životě prožíval. Je tam schovaná moje velice osobní a intimní zpověď z té doby. A i při opětovném cvičení těchto skladeb, nebo jen poslechu alba si všechny tyto pocity, myšlenky a vzpomínky vždy živě vybavím.” Program tvoří vedle dvou rozsáhlejších celků Suite del Ángel a Histoire du Tango také ikonické skladby Ave Maria, Oblivion, Escualo či Finale. Právě v nich se naplno ukazuje šíře Piazzollova hudebního jazyka - od lyriky po rytmickou energii.
Tento projekt je vhodný pro koncertní sály, festivaly, kulturní centra i komornější koncertní řady. Díky obsazení pouze dvou interpretů je zároveň produkčně nenáročný a snadno přizpůsobitelný různým prostorům.
Program vychází ze stejnojmenné nahrávky, kterou Daniel Matejča a Martin Šulc natočili pro Supraphon 19. června 2026 a jeho celková stopáž je 56:38. Nahrávka je čtvrtým supraphonským albem Daniela Matejči a představuje jeho výrazný žánrový posun směrem k Piazzollovu tangu nuevo.